Tom - poesie
- Podrobnosti
- Kategorie: Členové skupiny Rónin
- Napsal Super User
- Zobrazeno: 2439
Poesie - Tomáš Bergr
Dříve na starých (nyní už neaktivních osobních) stránkách Tomáše Bergra byly uváděny všechny jeho zájmy a aktivity ve stejné úrovni jako hudba, nicméně postupem času byly obě zbývající disciplíny Poesie a Kresba upozaděny na úkor hudby a zejména pak skupiny Rónin. V této podsekci je nyní možnost nahlédnout do dalších z uměleckých aktivit autora.
Anotace:
"Verše jsem začal psát poměrně pozdě a překvapivé to bylo i pro mě samotného, jelikož jsem tuto kulturní disciplínu dlouho zavrhoval a nechápal moc její význam. Několik ukázek z veršů v této sekci je ze zatím šuplíkové a připravované sbírky. Nezbývá, než doufat, že mé verše, budou alespoň trochu líbit a že spolu s nimi nahlédnete do mých krajin krásna a abstrakce a že se třeba chvíli povozíte na vlnách jejich nálad".
(Všechna autorská práva jsou vyhrazena) ©
OBRÁZEK SVATÝ
Obrázek svatý, jak úsměv tvůj v srdci si schovávám
I pozdravit lucernu jasnou v hodinu ranní nadále se obávám
Jak sladké moře myšlenek rozléhá se teď nepravá víra
Jen jeden úsměv tvůj proměnil vše, jak kapka rosy Vždyť voda nikdy neumírá
Ikaros letící za světlem věčným svůj sen splnil si sám
Natrhat vteřin pár jen, co v žáru slunce neshořet Teď už, byť bouře svatá sužující krok krátký Ten svatý obrázek tvůj navždy v muzeu srdce mám |
||||
COSI O JABLKU
Včera večer, když se připozdilo šeptala’s mi do ucha cosi o jablku
Jak šli jsme tou cestou klouzavou náhle uviděl jsem odcházet pryč svoji starou lásku
Ty šla jsi stále více po mém boku a já čerstvé proudy ucítil
A o kus dál na stromě jak žhavá pára syčel na nás osamělý had
I neustále po našich důvodech proč spolu cestou jdeme se pídil
A či pravdou je, že mnohem víc než jeho mám tě teď rád
Já řekl mu pravdu a on byl zklamán a já byl plný naděje
Neb dokud had na stromě žárlí Vůbec nic se neděje |
||||
PROMARNĚNÁ LÁSKA
Občas, jak echo, co proplétá se mezi skály Přijdou slova, v která racek už dávno nedoufal
I ta pro kterou fronty v nebi často se stály Objeví se v místech, kde prorok vize své zvěstoval
Je možno zlomit svoje předurčení a připravit se k útoku? Jak loď, co v moři zapomnění hledá věky svoji zátoku
Však bouře uvnitř opevnění chrlí stovky mrtvých těl Všechno vědění se hroutí, prorok opět pravdu děl
Bitva přec je promarněná, panna je zas na nebi Jednou za věk šanci dala a sestoupila na zemi
Pravda, spolu s Afroditou dohrávají svoji hru Za obzorem už se valí přívalová vlna snů
|
||||
|