Tom - poesie

Poesie - Tomáš Bergr

Dříve na starých (nyní už neaktivních osobních) stránkách Tomáše Bergra byly uváděny všechny jeho zájmy a aktivity ve stejné úrovni jako hudba, nicméně postupem času byly obě zbývající disciplíny Poesie a Kresba upozaděny na úkor hudby a zejména pak skupiny Rónin. V této podsekci je nyní možnost nahlédnout do dalších z uměleckých aktivit autora.

Anotace:


"Verše jsem začal psát poměrně pozdě a překvapivé to bylo i pro mě samotného, jelikož jsem tuto kulturní disciplínu dlouho zavrhoval a nechápal moc její význam. Několik ukázek z veršů v této sekci je ze zatím  šuplíkové a připravované sbírky. Nezbývá, než doufat, že mé verše, budou alespoň trochu líbit a že spolu s nimi nahlédnete do mých krajin krásna a abstrakce a že se třeba chvíli povozíte na vlnách jejich nálad".
 
(Všechna autorská práva jsou vyhrazena) ©

 

 

OBRÁZEK SVATÝ

 

Obrázek svatý,

jak úsměv tvůj

v srdci si schovávám

 

I pozdravit

lucernu jasnou

v hodinu ranní

nadále se obávám

 

Jak sladké moře myšlenek

rozléhá se teď

nepravá víra

 

Jen jeden úsměv tvůj

proměnil vše,

jak kapka rosy

Vždyť voda nikdy neumírá

 

Ikaros letící za světlem věčným

svůj sen splnil si sám

 

Natrhat vteřin pár jen,

co v žáru slunce neshořet

Teď už, byť bouře svatá

sužující krok krátký

Ten svatý obrázek tvůj

navždy v muzeu srdce mám

 

 

 

COSI O JABLKU

 

Včera večer, když se připozdilo

šeptala’s mi do ucha cosi o jablku

 

Jak šli jsme tou cestou klouzavou

náhle uviděl jsem odcházet pryč svoji starou lásku

 

Ty šla jsi stále více po mém boku

a já čerstvé proudy ucítil

 

A o kus dál na stromě jak žhavá pára

syčel na nás osamělý had

 

I neustále po našich důvodech

proč spolu cestou jdeme se pídil

 

A či pravdou je, že mnohem víc než jeho

mám tě teď rád

 

Já řekl mu pravdu a on byl zklamán

a já byl plný naděje

 

Neb dokud had na stromě žárlí

Vůbec nic se neděje

 
 

 

 

PROMARNĚNÁ LÁSKA

 

Občas, jak echo,

co proplétá se mezi skály

Přijdou slova,

v která racek už dávno nedoufal

 

I ta pro kterou

fronty v nebi často se stály

Objeví se v místech,

kde prorok vize své zvěstoval

 

Je možno zlomit svoje předurčení

a připravit se k útoku?

Jak loď, co v moři zapomnění

hledá věky svoji zátoku

 

Však bouře uvnitř opevnění

chrlí stovky mrtvých těl

Všechno vědění se hroutí,

prorok opět pravdu děl

 

Bitva přec je promarněná,

panna je zas na nebi

Jednou za věk šanci dala

a sestoupila na zemi

 

Pravda, spolu s Afroditou

dohrávají svoji hru

Za obzorem už se valí

přívalová vlna snů