Tom - poesie
- Podrobnosti
- Kategorie: Členové skupiny Rónin
- Napsal Super User
- Zobrazeno: 1819
MÁJOVÝ KVÍTEK
Jak májový kvítek
přilétlo to oknem
Tam, kde počasí skon
jsem naslouchal
Z kadeří světla
snopce jsem vystavěl všem
Co obraz z duhy
se porouchal
V neviděné pavučiny
roztomilých přístřeší
Kde rovina,
co hory skrývá postavila bránu
Naučil jsem rozum býti veteší
a její obraz vidět
ze tmy k ránu
Však májový kvítek
na cestu svou odebrat se musel
Tam, kde počasí skon
poslouchat umím
čekám dál
v nového jara bzukot včel
Až za tmy roztavených stínů
se probudím
TANEC SVĚTEL
Tak volám tě,
kde jsi
Už motýli nám křídly tleskají
Ještě jednou
tak uklonit se publiku
A jet dál, kde nás už neznají
Tam na východ dní ztracených
už slunce naše
zapadá
Ať podzim je,
či padá sníh
Ta vzpomínka je stále tvá
Tak zavři oči
a začni rej
těch nesmrtelných situací
Malou párty chvíli měj,
zkus létat
jako ptáci
Tak kde jsi ty moje ztracená
Tak dveře zavři
už promítáme
Ten tanec světel, barev, snů
právě teď
už začínáme
OBLÁZKY HVĚZD
V oparu žhavých mléčných drah,
co tryskají vstříc dennímu světlu
Nádherná bohyně tmy zjevila se,
jak kráčí po oblázcích hvězd
Její opojná chůze zas roztančí
měsíce i slunce
Pak na chvíli zatají dech
Jen tak se zjevila,
snad na chvíli zůstane
Vždyť kometa dluhů
chce dál kochat se zjevením,
tak božským,
že univerz zůstává stát
Však sama je šťastná
tamhleta bohyně
A vždy, když se zjeví,
tak vesmír začne se smát
Snad na žhavých parách
její kroky připlují
A spolu s tmou
rozprostřou naději
pro tisíce smutně blikajících hvězd
ZE SNA
„Má lásko“
Volám tvé jméno ze sna
Jak studený pot
Vyvstala’s mi
na mysli
Jen křičím
To zoufalství mě městná
Odpisuji čas,
jak staré století
To tvé božské jméno
ze sna line se ztuhlým prostorem
A já vyji, křičím, toužím,
neb stal jsem se teď netvorem
Všechna má vyznání,
co klenou se,
jak stropy hluchým prostorem
Jsou mnou i tebou
i spásonosným pastorem
Jak jelen v říji
pěji tě na měsíc
Jen ozvěny zůstaly
Stíny
a pak už, zhola nic
